Laura vyzvedla Martínka ze školky a cestou domů potkají kamarádku s kočárkem.
Dají se do řeči.
Martínek si sedne vedle nich a prohlíží si je. Po chvilce jim vstoupí do hovoru:
„Mami, ty jsi menší než teta.“ konstatuje.
„No, ale zase je hubenější než já.“ reaguje kamarádka a povzdychne si, že se jí stále nedaří dostat na původní váhu, kterou měla před těhotenstvím.
„Běhám, hlídám se v jídle, ale ten “domeček“ po Vikýskovi mi pořád nějak zůstává...“
Lauru překvapí, co říká. Žádného poporodního bříška si do té doby vůbec nevšimla.
První, co jí proběhlo hlavou, když se dnes uviděly, bylo, že jí to zase moc sluší.
„Jsi krásná! A nic se na tom nezmění, i když budeš mít o pět kilo méně.“
Krása je v očích toho, kdo se dívá.
A schopnost vnímat krásu, máme všichni.
-Lucie Dlasková